V batohu mého patnáctiletého syna jsem našla nějaké divné malé bílé kuličky: říká, že jsou to jen bonbóny, ale já mu nevěřím 😯😢… zobrazit více…

Z tónu jeho hlasu jsem okamžitě pochopil, že lže. Řekl to příliš ledabyle, jako by si odpověď připravil předem v naději, že už nebudu pokračovat.
Bílá strana sáčku je 15 let stará: na
Více informací
pro ještěrky
Pinzeta na krmení plazů
Balení
Krabice
Doplňky
k sáčkům Vzal jsem jednu z těchto kuliček, přejel jsem prsty po bílých kouscích a znovu ji prozkoumal. Nevypadala vůbec jako bonbón. Žádný cukr, žádná sladká vůně, ani normální tvrdá skořápka.
Takže jsem už nemohl odolat. Popadl jsem ubrousek a lehce zatlačil, abych viděl, co je uvnitř. Skořápka praskla a v tu chvíli jsem ucítil ledový chlad.
Uvnitř to vůbec nebylo to, čeho jsem se obával, a vůbec to nebylo uklidňující; naopak, bylo to ještě děsivější.
Byla to vejce. Opravdová vejce nějakého tvora. Nedokázal jsem hned ani promluvit; jen jsem se podíval na svého syna a on pochopil, že nemá smysl dál skrývat pravdu.
Ukázalo se, že kluci z vedlejší třídy mu ta vajíčka nedali náhodou. Jeden z nich choval doma ještěrky a, jak jsme se později dozvěděli, už dlouho nosil jejich vajíčka do školy.
Některým o nich vyprávěl, jiným je ukazoval a několika je dokonce i prodával. Pro teenagery se to všechno zdálo jako poněkud neobvyklá forma zábavy. Můj syn se do toho také pustil.

Byl zvědavý, jak se z vajíčka vylíhne malý tvoreček, a rozhodl se, že ho bude odchovávat u nás doma, aniž by to někomu řekl.Přiznal se, že je chce schovat ve svém pokoji a počkat, až se něco vylíhne. Už si na internetu přečetl, jak je udržet v teple, kam nakladou vajíčka a jak potom krmit mláďata.
To všechno říkal s podivným nadšením, jako by to byl neškodný experiment, a ne živí plazi, kteří se u nás doma mohli každou chvíli objevit.